zavarujeme topinambury

ak vyuzit topinambury....? tudle otazku sem si klad take a odpoved na ni neni jednoducha.
procetl sme si par navodu a tipu nektere se priklaneli k tomu ze topinambur je spise pro prasata, nektere si jej vychvalovali. ja jsem takovej zravej typ ze mi chutna nejlepe cerstvej a zadne potize strevneho typu s topinamburem nemam.
 Zijeme ve vysoke vysece 720 metru nad morem a proto nam i topinambur pro nekoho zna se chudej prijde jako suporva zelenina. jeden s problemu ale zustava jeho skladovani. coz sme se snazili vyuzit po svem a zacali sme topinambury zavarovat.

recept neni nijak slozitej a vesmes je uplne shodnej s receptem na zavarovani okurek. jedinej rozdil je v tom ze topinambury ocisitme a nakrajime na platky.
nevim jako vam ale mne teda zavarovane topinambury docela chutnaji a povazuji je pochoutku, taky je to trochu pracnejsi nez s okurkama, na to vemte jed. dobu zavarovani sem nechal na 10 minutach. jako sladidlo sem pouzil hnedej cukr.zavaril ,dotahl sklenice a prevratil.
chutove odporucam!!!!

 oloupane topinambury

 nakrajime na platky, pridame mrkev a cibuly

a zavarime do sklenic. na obrazku este pred zaviranim sklenic,aby ste si nemysleli ze zavaruji na krivo zavrene sklenice.....

permakultura je spusob jak vysvetliti mladim lidem ze zahradnictvi je sexy....

Ano i takhle by se dala pojat definicie permakultury.
Mlady sou znudeni. Zemedelstvi svoji chemickou cestou jede pekne dlouho a alternativa ve smyslu zahradnictvi bez chemie tu sice je pekne dlouho ,ale jaksi mlade lidi nebavi zahradnicit . Prijde jim to spatecnicky. Sak se podivejme na vyvoj. Nejdrive byli kamenne nastroje pak uz zelezne takze byl ryc lopata hrable atd, ale pak asi pred sto lety prisli traktory a to byla evoluce !!!!. Zrazu zadne tahani se s rycem ci koleckem .Casem se traktory a technologie s nima spojena natolik rozsirila a zdokonalila ze vlastne skoro vse se dela mechanicky. A mit znovu ryc a hrabe ci kolecko prijde jako spatecnicky. A i proto je tu permakultura ma tolik obdivovatelu, nebot permakultura rika ze jde novou este nevyslapanou cestou , i kdyz ve finale k tem rucnim nastrojum sahnete.  Je to sexy spusob jak mlade lidi znovu naucit zahradnicit bez chemie a premyslet u toho, planovat mozna byt trochu domyslavy a myslet i na nase deti. V tomdle myslim permakultura svoje splnila a dost mladych lidi prave kvuli permakuture zacala opet zahradnicit a ma pocit ze dela neco co je sexy co je in.
Jasne najdou se takovy ktery jasne reknou ze to je blud a ze permakutlura je neco uplne jineho ze je to dizajn, studium na roky rokuce a ze jen ty nejlepsi z nejlepsich muzou pouzivat tohodle znackoveho nazvu permakultura. My se tu ale bavime o te casti permakultury ktera se zaobira zahradnicenim, potravinovou sobestacnosti atd.
Ten kdo si chce udelat patent na permakuturu ati si ho udela, z meho pohledu kazdy kdo prave kvuli tomudle slovicku zmenil spusob jak se stara o svoji zahradu si zaslouzi aby todle sexi slovicko pouzival.  Kazdy kdo ma malou zahradecku, kdo jen mozna na balkone pestuje 40 druhu zeleniny, kazdy kdo se v ramci sveho mozecku , inteligence a moznosti snazi,  ma pravo se radit mezi tudle sexi permakulturni spolecnost.
Mam rad realitu jak je, takova jakou ji prave ziju a prave i takhle PK vnimam.
Zamer s permakulturou nejakej byl, pan Molison by nam to vysvetlil nebo pan Jilek to je fuk. Realita je ale takova jaka je a treba to brat jako realitu a ne jako utopismus, zustavani si stat na slovickareni atd.
Ve finale je uplne jedno mas li zahradku v permakulturnim nebo biodynamickym stylu. Dulezitej je tvuj pocit radosti s toho co delas, radosti s toho ze tim pomahas matke zemi a radosti s toho ze to muzes sdilet. Komu se muj vyklad permakutury nelibi v poradku sak tak to ma bejt.  Je to biodiverzita, jestli se ma permakultura inspirovat z prirody tak prave biodiverzita je to co v prirode je a je to to co vlastne PK potrebuje. Ruznorodost a ne snahu to mit pod jednou hlavickou, jednym vyznamem ,jednim certifikatem a jednou osobnosti. Ruznorodost v pojeti experimentech atd vytvari prostor pro chybi ale i pro poradne zlepsovaky. A kdyby nekomu neco tak po 20 letech permakultury myslim ze uz muze nastat obdobi postpermakultury. Dokonce myslim ze se daji jasne pojmenovavat i proudy, sou ty apokalipticka permakultura kterou zene vize konce sveta, sou tu anarchisticky permakulturiste, ktery se v tom videji punc revolucnosti a zmeny systemu. Najdou se spiritualni permakultura ktera to bere s pohledu jing a jang spiritualna matky zeme atd, tydle vsehcny smery sou spravne......sou tu ortodoxny permakulturiste ktery jasne stale vyrvavaji a vypysuji ze to tenkrat rekl molison a tak to bude atd atd. myslim ze peljada je to pekna. Nektery vubec nebavi se hasterit o tom svym pojeti. Nektery byjou rikama nohama o stul denne plneji diskusne fora v snaze osvetlit a zduraznit ze jen jejich permakultura je spravna.
Permakultura je takova jaka je , prave ted, takhle vpliva ta myslenka na lidi a oni ji takhle prezentuji.
Nemnel by nas ale hnat strah, strah z hladu ci strah z konce sveta atd, ale radost ,radost a laska .
Radost jakozto zdroj ktery mame v sobe, radost se zivota, radost s toho ze se muzeme jako individualita projevit , radost se sdileni, radost s procitovani prirody kolem sebe, radost z pritomnosti.  Laska... ano delat to z laskou a ne strachem....laskou k sobe, k bliznim i prirode jako takovej.
Pri predstave ze permakultura je sexi uz vidim moji pritelkyni v lechkem odevu okopavajic brambory a utikat s radosti za ni okopavat brambory.......
permakultura je predsi sexi....

povídaní o bobu zahradním

Rozpíšu se o jednom příbehu, je dlouhej aspoň pro mne časově dlouhej.
Když jsem se přistehoval do tisovej tak sem začal zahradničit ,stejne jako ostatný tady bydlící tenkrát v male komunite. Pestovali jsme bob, brambory a kopu různych věcí, experimentovali jsme s tím co by tu mohlo růst a co ne. Bylo hodně neuspěchů, kopu let se stratilo tím experimentováním, střídáním obyvatel ale i spůsobú jak vnímat permakulturu. Bob nám ale zůstal od začátku, jeho začátek je kdesy v gengelu ješte před 8mi letma. Přiznám se nikdy, sme nevrátili ani zrnko spátky do gengelu. Ono každý rok sme ho sice vypěstovali ale tak málo ,že to bylo tak na jednu dve sklenice od okurek malejch...
Čiže byli jsme rádi že bylo na semeno na príšti rok. Za ty léta nechytnul žádnou chorobu žádnej prevít nic. Je perfektnej proti větru, když se zláme roste dál i když výnos je menší, takovej plevel to je. Minulej rok už byla úroda o trochu vetší ,asi jedna 5litrová sklenice, pár krát jsme bob uvařil, jednou na vánoce , jinak je suprovej do zelnačky úplne nahrazuje maso jak ho musíte zubama škubat.....
Každý rok jsem odkládal, moc sem ho nejedl ,aby ho bylo dost na príští rok, podobně to bylo i s kukuřicí "malované hory", dostali jsme vyměnou semínka a vyrostl nám něco přes ar kukuřice, semínek sice je ale ešte jsme nekoštovali, vše jsem odložil na dnešní rok na sadbu.
A ejhle, na Trnkovišti se začína pořádne makat, pořádne velké políčka sou tam, pořádne myslím tím vetší než ty předtým,  s pohledu zěmědělce dosti malé políčka.... a všechen bob celou 5 litrovou sklenici sem zasadil na Trnkovište, mám s toho radost, nebot konečne budu mít bobu dost  na jídlo.. Po tolika letech začínam prosperovat respektíve začínam mít z některých produktu více než dokážu sníst, čiže můžu nabízet.  Před osmi rokama jsem sem prišel s jedním batohem a 200 korunama v kapse ,hlavu plnou ideálů a sny sice pozdeji ale začínají se naplnovat.
Na strankach dvp sou fotky políčka je to asi 25 na 10 metru, a takovedle bude pole i s kukuřicí s cibulí a z bramborama, obilím, a do toho více menších políček. Projekt Trnkovište jakožto projekt produkčních zahrad začína mít jasné obrysy. Jinak je to rok co jsme na něm začali dělat.
ach ja šetřivka, počítam že příští rok si dám bobu kdy budu chtít, svýho vlastného bio bobu. Případne přebytky dám k nabídce.