pondělí 17. srpna 2015

jeden týden bez dredů

Hnedka ráno po svatební noci, jsem shodil dredy, ostříhala je má milená a já ted píši report po týdnu bez vlasů. Inu po 14 letech je to změna. Musím si najít svůj styl oblíkání a tak šecko. Ani mi nevadí reakce lidí který mne jako dredaře znalo ale spíše já mám takový zvláštní pocit.
Jdu po ulici, nikdo se za mnou neotáčí
tvářím se jako duch když jdu, jakoby bych byl průsvitní
takže se poflakuji městem a klídek.
zpomínky na věci dávno minulé taky jaksi s vlasami odváli někam v dáli
a citím se jak znovuzrozen. Ustřihl jsem svojí minulost, to je to co jsem udělat, jak materiálně tak i vnitřně a cítím se lépe.
Jak je psáno v knize kazatel

  • Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:
  • 2Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
  • 3je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
  • 4je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;
  • 5je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;
  • 6je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;
  • 7je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
  • 8je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.

pondělí 3. srpna 2015

Dvojí tvář lenosti - Kateřina Lachmanová

Inu knížka na mne dýchla v regálu krajské knihovny. Nějak jsem ztrácel vizi v poslední době a tadle knížka mne zaujala a hnedka sem se do ní večer pustil a nadchla mne sou nadčasovostí a svojí inspirací.
zaujala mne například pojednání o tom , že bůh má z každým z nás záměr. Poznáme to tak že nás srdce někam táhne a pak máme pocit štěstí když děláme podle srdce. Ale když ten hlas nechceme slyšet a raději se necháváme uchlácholit levnou zábavou, tak duchovně zakrníme a nikam se nevyvíjíme ale nejen to, přestáváme být šťastny....
Jak se píše

1. Korintským 2, 9

9Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘

neděle 2. srpna 2015

Ach ty moje dredy

Vždy jsem chtěl mít dlouhé vlasy. Ale nejak to nešlo.Nevím jestli to bylo mou inspirací indiány o kterých jsme v mládí hodně četl, ale nějak se mi je nedařilo mít. Na základní škole to bylo jasní, to bylo ještě za komoušů to nešlo. Pak na střední katolické, povinně internátní škole to také nešlo a když škola skončila hurá do toho. I vlasy již byli dlouhé a již se skoro začali dredatit. I mojí první holku v životě jsem okouzlil mýma dlouhýma vlasy aspoň si to myslím... a přišel problém s mafiáni, před kterýma sem musel utéci do hor a tým jsem udělal dezerci z civilky a pak to chtělo vyžehlit. I ostříhal jsem se hodil se do saka a nějak jsem to vyžehlil.A za dezerci jsem nic nedostal ale vlasy byli zase krátké. Tak to začalo znovu ale trvá to pár let vždy a já zabloudil se slovenských Hor do české Prahy matičky na squat Milada zvaný a inu samí krátkovlasí bratři na něm a já pro ně z dlouhým vlasem hipík, a v kuse mne popichovali a občas i za vlasy tahali že jsem zasraný hipiek. Tak jsem jim jednou podlehl a nechal si vlasy ostříhat. Pak sem se již na ně vykašlal a již jsem si je nechal růst, to byl rok asi 2002. A od té doby mám vlasy......přešli se mnou Anglii, Švýcarsko, Španělsko, polské vězení  a zážitků kopu z mého života nesou v sobě.
Jenže již sou po zadek dlouhé. A již ani nekouřím tabák néto mariánu. A  nepiju alkohol a  hlavně začal jsem běhat.
Zrovna ted ráno co to píši chtěl jsem se jít pěšky projít v 5.00 na nedaleký rybník zaplavat si a jít zpátky a pak do práce. Ale nepůjde to, vlasy by se omočili a pak by nevyschli a pak by se špatně usušili a smrděli a no prostě vorpuz.
Když chodím běhávat vlasy mne svědí a není to nic příjemního, vlasy se vám trmácejí ze strany na stranu. Inu takhle dlouhé vlasy sou pro hospodského povaleče a ne pro běžce.
Další problém je v vzpomínkách. Myslím že si je táhnou. Stále na něco vzpomínám, a všechny ti věci na které vzpomínám si táhnu v těch vlasech, tak předpokládám že když si je sundám že ty vzpomínky poklesnou a  nebudou tak výrazné a vlastně je odstřihnu.
O týden se žením a rozhodl jsem se že si ostříhám po svatbě dredy, a pak se půjdu proběhnout v klidu bez trmácejí-cích vlasů.......
Inu jak říká kamarád Nová Doba. A na rybník jedu, ale jen se projít, A když mne potkáte již budu mít krátký vlasy.... A ve finále na nich tolik nezáleží....