sobota 20. dubna 2024

Maringotka

 A je to tu.

Chvili mi to trvalo, se nejak rozhybat. A popisovat vnitrni proces toho co se ve mne dělo, je na dýl. Každopádně je to tu.
Kromně panelákového bytu, mne to město jaksi vyplivlo, a já ted svůj volný čas trávim v maringotce, na trnkovišti.

A nejen sám. Často sou tu se mnou děti a baví je to, často časteji než ve městě v nějaké herně, nebo tak. No je to tu 720 metru nad mořem a to je hezký. Je tu více zima a vedro v létě není tak úmorné.

A co mám v plánu.?
No zatím to vše nacituji a líbí se mi ten pocit, mám tu spoustu věcí na práci a líbí se mi pozorovat jak mne to jaksi samo vede. Kromne uklizeni kolem a udelani si pohldenho zázemí chci taky skrášlit přístupovou cestu, která sem vede. a Taky kolem včelek. A taky dát dohromady studnu a vodu. A samozrejmě , sázes stromy na tomto skoro 2H pozemku.

Kaštany, Ořechy, Jabloně, Hrušky, Lístkové ořechy, Lípu, a hromady dalšího.

Mým cílem je tento kousek země udělat hezčím. Aby lidem a návštevníkům dávalo radost. 

A abych já měl hezký pocit, že věci co dělám dávají smysl, jen tak pro radost.

Duben

 Jen tak padá déšt,

a já jen tak ležím.


Déšt se sněhem

Leh se sedem.


A já už mám tu skrýš,

však ty víš.


Je duben a lidi 

jsou zblblý že co se to děje.


Déšt se sněhem,

tropy střídají.

 

Apríl ten hezký čas,

kdy to co se děje venku,

děje se i vevnitř.

 

Ten hřejiví pocit,

střídá rozmrzelost.

 

To počasí se nás snaží probudit k životu.