A ta krajina je po bouřce.
Jakoby urakán všchno zničil
a co zbylo shořelo na popel.
Vše bylo pohřbeno,
tvůj Bůh zemřel,
zmizely naděje.
Jen prázdnota a nicota.
Tot vše co zbylo.
Ten pták jseš ty,
A jen tak letíš a pozoruješ.
Za chvíly a možná hned.
A možná nikdy,
z popela malé semínko,
začne klíčit,
a není samo.
A pták pozoruje,
jak kvete první kvet,
Jak rostliny snaží se dotknout
svého slunce.
A je s toho Les,
a je čistější, krásnější
a laskavejší než ten
co musel lehnout
popelem.
Tvůj Bůh se musel
znovu narodit.
Tvůj anděl
znovu vzlétnul.
Někdy musíš obětovat
vše, i Boha svého.
Aby se vše mohlo
znovu narodit
A ten pták
je ted plný radosti.
Nevzdal to, neodletel,
čekal, kroužil, pozoroval.
Vědel že je to vše
k nečemu dobré.
A tím vším prostupovala
Láska
