Jarní radost
============
Nad hladinou mé duše,
tam kde slunce dotýká se paprskama,
cez tu škvíru zvanou srdce.
Tam kde není nic a zárověn je vše
Tam kde ticho křičí z plných plic
Tam kde váhy mého jednání
ukzajují směr.
Radost se dere ven.
Chce vidět, chce slyšet, chce jásat.
Chce lětet nad krajinou mého poznání.
Chce se prostě radovat, radost jedna moje...
I když lásky lidské nedostává se mi,
láskou boží přetékám.
Na každém kroku, každé ráno
procituji, že nejsem sám,
A ta radost jde se srdcem
v jedném šiku.
Ne jen občas v ňákém okamžiku.
Tak dlouho poslouchám to ticho,
že ho básní musím přervat,
aby dál mohlo do mne produit nové,
čerstvé, jak vánek jarního kvítí.
Žádné komentáře:
Okomentovat