Vyhoření
===============
Až vyhasne svíčka tvých dálek,
ve vizích co sis nastřádal,
představu života svého,
když vyhasne a ti víš
že už nezvplane znovu.
Když kostičky musíš znovu přeskládat.
Jak malé dítě,
znovu se musíš narodit
do svých snů a vizí.
Začít stavět.
Chrám svůj odznovu
kostičku po kostičce
vize své rozplétat.
Znovu se naučit vnímat je
srdcem svým.
Rozmum zahodit,
zneplatnit, vyloučit
ze stavby.
Jinak zas
postavíš, babylonskou věž
které pak ani sám neporozumíš.
Stavěj však pomalu
v povyku lásky,
v nadšení včelky
postav zas vize své.
Srdcem svým naslouchej
uslyšíš záblesky,
toť plány tvé stavebné.
V dálce jsem uslyšel
radostné volání,
paradox života
svolával vyhaslé,
slovama:
čím více vyhoříš
tím více zas vzplaneš.
Tvůj chrám bude přesvatý,
vize tvé ušlechtilé,
radost tvá bezedná.
Bůh tvůj bez falše.
Super
OdpovědětVymazat