Otevři srdce své,
do proudu věčné lásky,
odpověd na otázky,
je ukrytá vnitru tvém.
A nech slunce své,
chvíly zářit,
a hřááát.
Nechej vytřiskout
ten pramen,
vypomínek ukrytích
v zemi,
v horském větru
z vůně květů
Rozmpomeň
se na učení,
záři ohně,
vody snění,
z dávno věků
čas se mění.
V tudle chvíli zas
přichází ten čas,
Otevři srdce své,
a vzpomen si.
Na to jak léčí duch,
jak uzdravuje láska.
Jak stromy kvetou
oheň praská,
a život věční
je nekoneční,
a život věční
je skuteční.
Žádné komentáře:
Okomentovat